Teriér je označení pro skupinu psů, která vznikla hlavně pro práci v norách, lov drobné zvěře a hubení škůdců. Dnes se s nimi setkáte spíš jako s rodinnými psy, ale jejich původ se v nich nezapře. Teriér bývá rychlý, temperamentní, tvrdohlavý a často překvapivě odvážný vzhledem ke své velikosti.
| Co je dobré vědět |
|---|
| • Teriéři bývají akční, sebevědomí a často mají silný lovecký pud i v běžném městském životě. • Nejde o jedno plemeno, ale o širokou skupinu psů s různou velikostí i povahou. • Potřebují zaměstnat hlavu i tělo, jinak si zábavu najdou sami a ne vždy podle vašich představ. |
Jak si teriéra představit v běžném životě
Když se řekne teriér, mnoho lidí si vybaví malého drsňáka, který se ničeho nebojí. A není to daleko od pravdy. Teriéři vznikali jako pracovití, pohotoví a samostatní psi. Měli vlézt do nory, dohledat kořist, pracovat bez dlouhého rozmýšlení a často i bez neustálého vedení člověka. Právě proto bývají dodnes samostatnější než některá jiná plemena.
Pod označením teriér ale nenajdete jeden typ psa. Patří sem například jack russell teriér, yorkshirský teriér, border teriér, west highland white teriér, foxteriér, airedale teriér nebo bullteriér. Někteří jsou malí a skladní, jiní robustnější, někteří působí elegantně, jiní drsně a pracovně. Spojuje je hlavně energie, bystrost a ochota jít po svém.
Právě tady často vzniká první omyl. Mnoho lidí si myslí, že malý pes znamená nenáročný pes. U teriérů to většinou neplatí. I menší teriér může být velmi živý, hlučný, rychlý a vytrvalý. Potřebuje kontakt, vedení a smysluplnou aktivitu.
Kdy poznáte, že vám doma běhá typický teriér
Typický teriér bývá všude. Rychle reaguje, vnímá pohyb, rád zkoumá a často má pocit, že musí být u všeho první. Na procházce může intenzivně stopovat, zajímat se o pachy, lovit pohybující se objekty a rychle se vzrušit. Doma zase rád hlídá, komentuje dění a ozve se, když má pocit, že se něco děje.
Mnoho majitelů řeší u teriérů i tvrdohlavost. Přesněji řečeno nejde ani tak o tvrdohlavost jako o silnou osobnost a velkou samostatnost. Teriér často chápe, co po něm chcete, jen si zároveň vyhodnocuje, jestli mu to dává smysl. To může být vtipné, ale také náročné, pokud člověk čeká automatickou poslušnost.
Pro teriéry bývá typická i vysoká odolnost a kuráž. Často se pouštějí do situací, které byste vzhledem k jejich velikosti nečekali. Někdy to vypadá roztomile, jindy je to problém. Právě proto je důležité nepodcenit výchovu už od štěněte.
Proč mají teriéři právě takovou povahu
Odpověď je jednoduchá. Protože byli po generace šlechtěni na práci, která vyžadovala odvahu, rychlé rozhodování a velkou vytrvalost. Pes, který měl samostatně pracovat v terénu nebo v noře, nemohl být bázlivý ani pomalý. Musel mít tah na cíl, ostré reakce a ochotu jít i do nepohodlí.
To se dodnes promítá do jejich chování. Teriér často potřebuje zaměstnat, něco řešit, někam směřovat. Nestačí mu jen krátká vycházka kolem domu. Když nemá prostor vybít energii a používat hlavu, může začít štěkat, ničit věci, hrabat nebo si vynucovat pozornost.
Důležitá je i genetika konkrétního plemene. Jinak se může projevovat jemnější border teriér a jinak výrazný jack russell teriér nebo bullteriér. Proto nestačí říct jen „chci teriéra“. Vždy záleží na tom, kterého.
Jak s teriérem fungovat, aby spolužití dávalo smysl
Základ je přijmout, že teriér není dekorace ani pes, který bude spokojený jen na gauči. Potřebuje režim, jasná pravidla a aktivní život. To ale neznamená, že s ním musíte denně běhat maraton. Mnohem důležitější je pravidelnost, pestrost a práce s hlavou.
Dobře fungují kratší, ale časté aktivity. Hry na hledání pamlsků, jednoduchý trénink, nosework, přetahování s pravidly, svižné procházky nebo psí sporty. Teriér ocení, když s ním člověk pracuje chytře a nenechá ho nudit se. Nuda je u této skupiny psů často začátek problémů.
Při výchově pomáhá důslednost a klid. Křik obvykle nefunguje. Stejně tak nefunguje ani chaotický přístup, kdy jeden den něco platí a druhý den ne. Teriér rychle pozná slabá místa systému. Když má pravidla jasně nastavená, umí fungovat velmi dobře.
Důležitá je i socializace. Někteří teriéři bývají ostřejší vůči jiným psům nebo příliš hrr v kontaktu s okolím. Čím dřív se naučí zvládat běžné situace v klidu, tím lépe se s nimi bude žít.
Pro koho je teriér skvělý a komu může dát zabrat
Teriér bývá výborný pro člověka, který chce aktivního, chytrého a osobitého psa. Sedí lidem, které baví společná práce, trénink a každodenní kontakt. Často si skvěle rozumí s majiteli, kteří mají smysl pro humor a nečekají slepou poslušnost.
Naopak náročný může být pro ty, kdo chtějí klidného psa bez větších nároků, nebo pro lidi, kteří nemají čas se mu věnovat. Teriér totiž umí být skvělý parťák, ale také malý organizovaný chaos na čtyřech nohách.
Neznamená to, že se nehodí do bytu nebo do města. Hodí, ale jen tehdy, když má dost pohybu, podnětů a vedení. Prostředí samo o sobě nerozhoduje tolik jako způsob života.
Co je dobré si zapamatovat
Teriér není jedno konkrétní plemeno, ale skupina psů s podobným základem. Většinou jde o psy odvážné, chytré, temperamentní a dost samostatné. Právě proto umí být výbornými parťáky, ale také psy, kteří člověka nenechají usnout na vavřínech. Kdo chápe jejich povahu a dá jim správné vedení, získá energického a velmi zábavného společníka. Kdo čeká pohodového psa bez práce, ten může být dost rychle překvapený.
