Jak naučit štěně čůrat venku: Nečekejte, až si řekne

Loužička na koberci pět minut po návratu z procházky patří k okamžikům, kdy člověk začne pochybovat o inteligenci psa, své vlastní nebo obou. Štěně přitom většinou nedělá nic zvláštního. Jen ještě netuší, že mezi trávníkem před domem a kobercem v obýváku existuje z lidského pohledu zásadní rozdíl.

Čistotnost není vrozená znalost pravidel domácnosti. Štěně se musí naučit, kde se vyprazdňování vyplácí, a zároveň musí fyzicky dozrát natolik, aby dokázalo močový měchýř ovládat. Nejrychlejší cesta proto není čekat, až si řekne. Zpočátku je mnohem účinnější dostat ho ven dřív, než vůbec dostane příležitost udělat chybu.

První týdny rozhoduje hlavně člověk

Malé štěně potřebuje ven překvapivě často. Po probuzení, po jídle, po větším napití, po intenzivnější hře a před spaním. U velmi mladého psa to může znamenat deset i více výprav denně. Veterinární doporučení počítají s tím, že bdělé štěně může zpočátku potřebovat vyvenčit každou jednu až dvě hodiny, při divoké hře i dříve. Některá štěňata navíc ještě několik měsíců potřebují noční venčení.

Často se používá orientační pravidlo, podle něhož počet hodin, po které štěně vydrží, přibližně odpovídá jeho věku v měsících. Není to ale jízdní řád. Tříměsíční pes nemusí pokaždé spolehlivě vydržet tři hodiny, zvlášť když předtím pil nebo dováděl.

Praktičtější je proto sledovat situace. Probudil se? Ven. Dojedl? Ven. Řádil po bytě? Znovu ven. Během několika dní začne být rytmus konkrétního psa poměrně čitelný.

Venčení má mít zpočátku jasný účel

Štěně vyjde ven a najednou je zajímavější list, holub, kolemjdoucí nebo jiný pes. Po dvaceti minutách majitel usoudí, že se mu nechce, vrátí se domů a štěně se vyčůrá na rohožku.

Pro nácvik čistotnosti pomáhá chodit zpočátku na stejné nebo podobné místo a dát psovi čas. Můžete používat jednoduchý povel, například „čůrej“, jeho význam se však musí postupně naučit. Po úspěchu nespěchejte okamžitě domů. Pes si může spojit vyčůrání s koncem pobytu venku a začít potřebu zadržovat. Lepší je nechat mu ještě několik minut na očichávání nebo krátkou procházku.

Odměna patří na trávník

Když se štěně venku vyčůrá, odměňte ho okamžitě po dokončení. Pochvala a malý pamlsek mají přijít ještě venku. Načasování je podstatné. Pokud pes vykoná potřebu, vrátí se domů a pamlsek dostane až v kuchyni, nemusí pochopit, za co odměna přišla. Klidně si ji spojí právě s příchodem domů.

Pamlsky proto noste v kapse. Štěně se vyčůrá a během několika sekund dostane odměnu. Vzniká jednoduchá rovnice: vyčůrat se venku se vyplatí.

Loužička doma? Trest už nic nenaučí

Pokud štěně právě začíná čůrat doma, můžete ho klidně přerušit a rychle odnést nebo odvést ven. Když tam potřebu dokončí, odměňte ho.

Jestli loužičku objevíte až později, výcviková příležitost skončila. Trestání psa nad mokrou skvrnou mu nevysvětlí, že čůrat doma je zakázané. Může se však naučit, že není bezpečné čůrat před člověkem. Příště se tedy schová za pohovku nebo odejde do jiné místnosti.

Loužičku jednoduše ukliďte, ideálně prostředkem, který odstraní i pach moči. Pokud místo zůstává pro psí nos výrazně označené, může se k němu vracet.

Podezřelé ticho bývá poslední varování

Štěně, které dostane hned po příchodu domů celý byt, má k nehodě ideální podmínky. Během prvních týdnů se proto vyplatí mít ho skutečně pod dohledem.

Brzy začnete rozpoznávat typické signály: intenzivní očichávání podlahy, kroužení, náhlé přerušení hry, neklid nebo odchod ke dveřím. Jakmile něco podobného uvidíte, nečekejte na potvrzení své teorie a jděte ven.

Když na štěně nemůžete dohlížet, může pomoci ohrádka, přepravka nebo menší bezpečný prostor, na který je pes postupně zvyklý. Nesmí ale sloužit jako způsob, jak po něm požadovat fyzicky nemožné. Zavřít tříměsíční štěně na celý pracovní den a očekávat, že vydrží, s výcvikem čistotnosti nemá mnoho společného.

Podložka není vždy nejrychlejší cesta

Absorpční podložky mohou být praktické v bytě, odkud cesta ven trvá několik minut, nebo v situaci, kdy štěně z nějakého důvodu nemůže pravidelně ven.

Mají však nevýhodu: současně psa učíte, že za určitých okolností je správné vykonat potřebu uvnitř. Pokud je cílem výhradně venčení venku a můžete štěně pravidelně vynášet, bývá jednodušší učit rovnou toto pravidlo.

Ještě větší zmatek mohou způsobit podložky rozmístěné po celém bytě. Pes pak dostává méně jasnou informaci o tom, kde se vlastně čůrat smí.

Když se po týdnech objeví další loužička

Jedna nehoda neznamená, že pes všechno zapomněl. Mohli jste přehlédnout signál, štěně více pilo nebo jste interval mezi venčením prodloužili příliš rychle. Několik suchých dní také ještě neznamená, že pes spolehlivě pochopil pravidlo pro celý byt.

Zpozornět je potřeba při výrazné změně. Pokud štěně začne močit nápadně často, jen po malých dávkách, při močení projevuje bolest, objeví se krev v moči nebo výrazně více pije, neřešte problém přísnějším výcvikem. Příčinou může být zdravotní problém a je na místě veterinář.

Za jak dlouho bude štěně čistotné?

První výrazné zlepšení může přijít během několika týdnů, skutečná spolehlivost potřebuje více času. Kolem půl roku už mnoho dobře vedených štěňat zvládá domácí čistotnost velmi slušně, žádná pevná věková hranice ale neexistuje.

Sledujte spíš vývoj. Loužiček má postupně ubývat, intervaly mezi venčením se prodlužují a pes začíná potřebu sám signalizovat.

Celý princip lze nakonec shrnout poměrně jednoduše: vytvořte co nejvíc příležitostí, kdy to štěně může udělat správně, a co nejméně těch, kdy může udělat chybu. Jakmile se venčení spojí s úlevou, okamžitou odměnou a pravidelným režimem, koberec postupně přestane plnit funkci, pro kterou ho výrobce rozhodně nenavrhoval.

- Nezávislý magazín o víně, vinařích a vinařských zážitcích -
Nezávislý magazín o víně, vinařích a vinařských zážitcích