Na naše interview, jehož cílem je představit toto plemeno trochu jinak než jen přes strohá fakta, dorazil anglický kokršpaněl. Vešel energicky, cestou očichal batoh, přinesl tenisák, a pak se tvářil, že je největší profesionál v místnosti. Typické. Kokršpaněl totiž kombinuje lovecký talent, rodinnou povahu i citlivou duši psa, který chce být součástí všeho. Ideálně úplně všeho.
Základní charakteristika plemene
| Výška | 38–43 cm |
| Hmotnost | 12–16 kg |
| Délka života | 12–15 let |
| Povaha | veselý, přátelský, citlivý, aktivní |
| Náročnost péče | střední |
| Náročnost pohybu | střední až vysoká |
| Hlučnost | střední |
| Vhodnost do bytu | ano |
| Vztah k dětem | ano |
Seznamte se s anglickým kokršpanělem
Na první pohled možná působím jako elegantní gaučák s hedvábnýma ušima. Jenže pod touhle reklamou na psí šampon pořád sedí lovecký pes. Anglický kokršpaněl vznikl v Británii a původně pracoval hlavně při lovu sluk. Odtud mimochodem pochází i moje jméno. „Woodcock“ znamená sluka. Takže ne, nejsem pojmenovaný podle sušenek ani koktejlu.
Kdo jsi a odkud pocházíš?
Jsem anglický kokršpaněl, lovecké plemeno z Velké Británie. Lidé mě šlechtili hlavně pro práci v hustém porostu, kde jsem vyháněl ptáky a aportoval. Dodnes mám výborný nos, rychlé reakce a chuť něco dělat. Jen jsem si k tomu přidal trochu domácího komfortu a schopnost tvářit se roztomile ve chvíli, kdy něco provedu.
Jak bys sám sebe popsal jednou větou?
Jsem veselý pracant, který chce být pořád s vámi a ideálně ještě u všeho první.
K čemu jsi byl původně vyšlechtěn?
Mou hlavní prací byl lov drobné zvěře, hlavně ptáků. Běhal jsem v terénu, prohledával husté křoviny a aportoval. Proto mám tolik energie, rád používám nos a občas zmizím za stopou rychleji, než člověk stihne říct „kam zase běžíš“.
Co je na tobě nejvíc typické?
Kromě dlouhých uší asi moje povaha. Anglický kokršpaněl bývá hodně veselý, kontaktní a emotivní pes. Umím být nadšený z úplných maličkostí. Míček, procházka, otevřená lednice, návštěva, list padající ze stromu. Život je prostě jedna velká událost.
Povaha anglického kokršpaněla
Jaký je největší mýtus, který o tobě koluje?
Že jsem jen roztomilý rodinný pes do bytu. Ano, umím být mazlivý a milý. Jenže pořád mám lovecké geny. Když se nudím nebo nemám pohyb, začnu si zábavu organizovat sám. A lidé pak bývají překvapení, že ten „plyšák z Instagramu“ umí taky demolovat polštáře nebo sprintovat za holubem přes půl parku.
Jak reaguješ na cizí lidi?
Většina z nás bývá přátelská. Nehlídám dům stylem „sem nikdo nevkročí“. Spíš si říkám, jestli náhodou nepřichází někdo, kdo mě podrbe nebo nabídne pamlsek. Přesto umím být citlivý na atmosféru a špatné zacházení si pamatuju.
Jak vycházíš s dětmi?
Docela dobře. Anglický kokršpaněl často funguje jako skvělý rodinný pes, protože má rád kontakt a hry. Jen je potřeba děti naučit respekt. Nejsem plyšová hračka ani živý polštář. A když mi někdo tahá za uši, nebudu z toho nadšený. Upřímně, zkuste si to sami.
Jak snášíš jiné psy a zvířata?
Obvykle bez větších problémů. Patřím mezi společenská plemena a většina kokrů vychází dobře s ostatními psy. Jen u drobných zvířat může občas zapracovat lovecký instinkt. Křeček sprintující po obýváku ve mně nevyvolává zenový klid.
Energie, pohyb a každodenní život
Jsi spíš klidný, nebo plný energie?
Doma umím odpočívat, ale venku často přepínám do režimu „všechno musím prozkoumat“. Potřebuju pohyb, podněty a kontakt s lidmi. Nejsem pes, který bude celý den ležet na zahradě a filozofovat o životě.
Umíš být tvrdohlavý?
Ano. Jen tomu říkám kreativní interpretace povelů. Anglický kokršpaněl bývá chytrý a učenlivý, ale zároveň citlivý. Když člověk tlačí moc tvrdě nebo je nekonzistentní, začnu si věci dělat po svém.
Hodíš se do bytu, nebo potřebuješ dům se zahradou?
Do bytu se hodím dobře, pokud mám dost pohybu a aktivit. Zahrada sama o sobě nestačí. Pes, který jen běhá kolem plotu, není automaticky spokojený. Potřebuju kontakt, společné aktivity a zaměstnat hlavu.
Kolik pohybu denně opravdu potřebuješ?
Ideálně alespoň dvě delší procházky denně a nějakou aktivitu navíc. Anglický kokršpaněl miluje aportování, čichání, hry i psí sporty. Když dostanu jen desetiminutové kolečko kolem domu, budu mít pocit, že jste omylem přeskočili hlavní program.
Co se stane, když se nudíš?
Začnu hledat vlastní zábavu. Někdo štěká, někdo hrabe, někdo rozebere papírové kapesníky na molekuly. Kreativita mi nechybí. Proto je lepší zaměstnat mě dřív, než přijdu s vlastním projektem interiérového designu.
Jak zvládáš samotu?
Úplně ji nemiluju. Anglický kokršpaněl bývá silně fixovaný na lidi a dlouhá samota mu nesedí. Pokud mě člověk nenaučí být chvíli sám, může se objevit separační úzkost, ničení věcí nebo hlasité protesty. A věřte mi, kokr umí protestovat velmi přesvědčivě.
Pro koho se anglický kokršpaněl hodí
Pro koho jsi ideální parťák?
Skvěle zapadnu k aktivní rodině, jednotlivci i párům, kteří chtějí psa do života, ne jen dekoraci do obýváku. Hodím se k lidem, kteří rádi chodí ven, baví je práce se psem a chtějí kontakt. Hodně kontaktu.
Pro koho se naopak vůbec nehodíš?
Nejsem ideální pro člověka, který chce naprosto nenáročného psa nebo tráví většinu dne mimo domov. Taky nejsem dobrý nápad pro někoho, kdo čeká poslušnost vojenského robota bez emocí. Já emoce mám. Dost.
Výcvik a výchova kokršpaněla
Jak náročný jsi na výcvik?
Patřím mezi chytré psy a učím se rychle. Jenže zároveň citlivě vnímám tón hlasu i náladu člověka. Tvrdý dril mi nesedí. Když na mě někdo křičí, spíš mě znejistí než motivuje.
Co na tebe při výchově funguje nejlépe?
Pozitivní motivace, hra a důslednost. A taky pochvala. Když mám pocit, že spolupracujeme jako tým, jde všechno mnohem líp. Navíc miluju pamlsky. To není slabost. To je profesionální pracovní motivace.
Jaké chyby lidé při soužití s tebou nejčastěji dělají?
Často podcení moje potřeby. Pořídí si mě kvůli vzhledu a čekají klidného gaučového psa. Jenže anglický kokršpaněl potřebuje pohyb, zaměstnání a kontakt. Druhá častá chyba je chaos ve výchově. Jednou něco nesmím, podruhé je to roztomilé. Takhle vzniká malý chlupatý právník, který hledá mezery v systému.
Co potřebuješ od svého člověka, aby vám to fungovalo?
Čas, důslednost a normální vztah. Chci být součást rodiny. Potřebuju pohyb, komunikaci a pocit, že někam patřím. Když mě člověk bere jen jako věc na zahradu, moc dobře to nedopadne.
Péče o anglického kokršpaněla
Jak náročná je péče o tebe v běžném životě?
Srst potřebuje pravidelnou péči. Kartáčování, kontrolu uší a občas stříhání. Dlouhé uši totiž snadno zachytávají nečistoty a vlhkost. A když se zanedbají, veterinář si koupí nové auto. Dobře, možná ne celé auto. Ale minimálně kvalitní kávovar.
Máš nějaké typické zdravotní slabiny?
U anglického kokršpaněla se častěji objevují problémy s ušima, očima nebo některá dědičná onemocnění. Důležitý je výběr zodpovědného chovatele. Někteří jedinci mají také sklony k obezitě. Upřímně, kdybych mohl hlasovat, pamlsky by byly základní lidské právo.
Jak vypadá ideální den s tebou?
Ráno delší procházka, ideálně někde v přírodě. Pak chvíle doma s lidmi, nějaká hra, trénink nebo čmuchací aktivita. Odpoledne zase ven, trochu běhání, aport a večer gauč. Ideálně co nejblíž člověku. Když možno přímo na něm.
Co majitele obvykle překvapí až po pořízení?
Jak moc emotivní a kontaktní umíme být. Anglický kokršpaněl není pes, který funguje vedle člověka. On funguje s člověkem. A taky lidi překvapí množství energie. Vypadám elegantně, ale uvnitř často běží malý motor bez vypínače.
Pokud bys měl dát jednu upřímnou radu budoucímu majiteli, jak by zněla?
Nepořizujte si mě jen proto, že jsem hezký. Jasně že jsem. Jenže kromě uší a pohledu mám taky potřeby, temperament a loveckou povahu. Když mi dáte čas a aktivní život, získáte úžasného parťáka. Když ne, budu kreativní problém na čtyřech nohách.
Specifické otázky pro anglického kokršpaněla
Proč pořád všechno čmucháš?
Protože nos je moje hlavní pracovní vybavení. Anglický kokršpaněl patří mezi psy s výborným čichem a stopování nebo hledání pachů nás přirozeně baví. Pro člověka je to keř. Pro mě informační centrum.
Miluješ vodu tak moc, jak se říká?
Dost často ano. Mnoho kokrů vodu miluje a rádo aportuje z rybníků nebo potoků. Jen člověk obvykle méně miluje mokrého psa v autě cestou domů.
Je pravda, že někdy býváš až přehnaně citlivý?
Ano. Hodně vnímáme tón hlasu i atmosféru doma. Když člověk jedná zbytečně tvrdě nebo chaoticky, odrazí se to na našem chování. Anglický kokršpaněl potřebuje klidné vedení a dobrý vztah. Fungujeme hlavou i srdcem. A občas taky žaludkem. Hlavně když někdo otevře lednici.
