Na naše interview, jehož cílem je představit toto plemeno, dnes dorazil pes, který by velikostí klidně zapadl do kabelky, ale sebevědomím by zaplnil celý park. Pomeranian přišel načesaný, hrdě zvedl ocas a tvářil se, že poskytuje rozhovor světovým médiím. Na první pohled je jasné, že tenhle malý pes rozhodně neví, že je malý. A možná je to tak dobře.
Základní charakteristika plemene
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Výška | 18–24 cm |
| Hmotnost | 1,8–3,5 kg |
| Délka života | 12–16 let |
| Povaha | živý, sebevědomý, inteligentní, hravý, ostražitý |
| Náročnost péče | střední |
| Náročnost pohybu | střední |
| Hlučnost | vysoká |
| Vhodnost do bytu | ano |
| Vztah k dětem | spíše ano |
Seznamte se: malý špic s velkou osobností
Kdo jsi a odkud pocházíš?
Jsem pomeranian, někdy také trpasličí špic. Pocházím z oblasti Pomořanska na pobřeží Baltského moře, tedy z území dnešního Německa a Polska. Patřím do velké rodiny špiců, kam patří například samojed, keeshond nebo německý špic. Moji předkové ale nebyli žádní drobci. Původní špicové vážili klidně deset až patnáct kilogramů a sloužili jako pracovní psi. Až postupně lidé vyšlechtili menší verzi, ze které vznikl pomeranian, jak ho znáte dnes.
Jak bys sám sebe popsal jednou větou?
Malý pes s velkou osobností, ostrým hlasem a přesvědčením, že řídím celou domácnost.
K čemu jsi byl původně vyšlechtěn?
Možná to dnes nevypadá, ale moje kořeny jsou pracovní. Původní špicové pomáhali hlídat dvory, stáda a lodě. Postupně si mě oblíbila evropská šlechta, hlavně v 18. a 19. století. Velkou popularitu mi přinesla britská královna Viktorie, která měla pomeraniana a začala podporovat chov menších jedinců. Od té doby se ze mě stal především společenský pes, ale ostražitost a hlídací instinkt mi zůstaly.
Co je na tobě nejvíc typické?
Moje srst a moje ego. Pomeranian má hustou dvojitou srst, která vytváří typický načechraný vzhled. Podsada je velmi hustá a krycí srst je delší a odstávající. Díky tomu vypadám jako malá chlupatá koule. A k tomu mám liščí obličej, malé vztyčené uši a ocas zatočený přes hřbet. Když k tomu přidáte živý temperament, dostanete psa, který je pořád ve střehu a má názor na všechno.
Jaký je největší mýtus, který o tobě koluje?
Že jsem jen roztomilý plyšák. Ano, vypadám jako hračka. Jenže uvnitř jsem pořád špic. To znamená ostražitost, energii a poměrně silnou osobnost. Lidé si někdy myslí, že malého psa není potřeba vychovávat. A pak se diví, že jim doma velí dvoukilový generál.
Povaha pomeraniana
Jak reaguješ na cizí lidi?
Jsem ostražitý. Pomeranian má silný hlídací instinkt, takže na cizí lidi často upozorním štěkotem. Neznamená to, že jsem agresivní, ale rád dávám najevo, že jsem si všiml každého, kdo se přiblíží k mému teritoriu. Když mě člověk dobře socializuje, dokážu být k návštěvám přátelský. Jen potřebuji chvíli, abych situaci vyhodnotil.
Jak vycházíš s dětmi?
S rozumnými dětmi vycházím dobře. Problém ale může nastat u velmi malých dětí, které ještě neumí respektovat hranice psa. Jsem totiž malý a poměrně křehký. Hrubší zacházení mi může ublížit. Proto se pomeranian obvykle hodí spíš do rodin se staršími dětmi, které chápou, že pes není plyšová hračka.
Jak snášíš jiné psy a zvířata?
S jinými psy obvykle vycházím dobře, pokud jsem na ně zvyklý od štěněte. Zajímavé ale je, že pomeranian často nemá žádný respekt k velikosti protivníka. Klidně se pustím do štěkání na psa desetkrát většího. Proto je dobré dávat pozor, aby moje odvaha nepřerostla ve zbytečné konflikty.
Jsi spíš klidný, nebo plný energie?
Jsem živý a hravý. Nepotřebuji běhat maratony jako husky, ale rozhodně nejsem gaučový dekorativní pes. Pomeranian má rád procházky, hry a různé aktivity. Navíc jsem poměrně inteligentní, takže mě baví i trénink a psí sporty. Agility nebo různé trikové disciplíny mi jdou překvapivě dobře.
Umíš být tvrdohlavý?
Samozřejmě. Jsem špic. To znamená, že přemýšlím samostatně a občas si myslím, že mám lepší nápad než člověk. Na druhou stranu se rád učím a spolupracuji, pokud mě trénink baví. Tvrdost nebo křik na mě nefungují. Mnohem lépe reagují pochvaly a pamlsky.
Život s pomeranianem
Hodíš se do bytu, nebo potřebuješ dům se zahradou?
Do bytu se hodím velmi dobře. Díky malé velikosti se pomeranian často chová právě v městských bytech. Navíc nepotřebuji obrovský prostor. Zahrada je samozřejmě příjemná, ale není nutná. Mnohem důležitější je pravidelný kontakt s člověkem a každodenní procházky.
Kolik pohybu denně opravdu potřebuješ?
Stačí mi zhruba hodina aktivního pohybu denně. To může být kombinace procházek, her a krátkého tréninku. Jsem sice malý, ale energii mám poměrně velkou. Navíc mě baví objevovat nové podněty. Krátká, ale zajímavá procházka je pro mě mnohem lepší než dlouhá nudná trasa.
Co se stane, když se nudíš?
Začnu se ozývat. Doslova. Pomeranian patří mezi hlasitější plemena. Když se nudím nebo jsem frustrovaný, dávám to najevo štěkáním. Proto je dobré zaměstnat mou hlavu. Hry, hlavolamy, trénink nebo společné aktivity mi pomáhají udržet dobrou náladu.
Jak zvládáš samotu?
Samotu snáším hůř než některá jiná plemena. Pomeranian je silně orientovaný na člověka. Když mě majitel nechává dlouho samotného, může se objevit štěkání nebo jiné projevy nudy. Pokud mě člověk naučí být sám postupně a od štěněte, zvládnu několik hodin bez problémů.
Ideální majitel pro pomeraniana
Pro koho jsi ideální parťák?
Pro aktivního člověka, který chce malého, ale živého psa. Hodím se pro lidi ve městě, pro páry i pro seniory, kteří mají čas na procházky a společnost. Také mě často volí lidé, kteří chtějí psa s velkou osobností, ale v malém balení.
Pro koho se naopak vůbec nehodíš?
Pro někoho, kdo chce úplně tichého psa. Pomeranian se rád ozývá a upozorňuje na dění kolem sebe. Také se nehodím pro lidi, kteří nemají čas na péči o srst. A pokud někdo chce psa, kterého může celý den ignorovat, měl by si vybrat jiné plemeno.
Výcvik pomeraniana
Jak náročný jsi na výcvik?
Ve skutečnosti poměrně dobře cvičitelný. Pomeranian patří mezi inteligentní plemena a rychle chápe nové povely. Jenže zároveň rád testuje hranice. Proto potřebuje důslednost. Když jednou něco zakážete a podruhé dovolíte, rychle toho využiji.
Co na tebe při výchově funguje nejlépe?
Pozitivní motivace. Pamlsky, pochvala a hra. Když má trénink formu zábavy, učím se velmi rychle. Naopak tvrdé metody nebo křik mi spíš vezmou chuť spolupracovat.
Jaké chyby lidé při soužití s tebou nejčastěji dělají?
Podceňují výchovu, protože jsem malý. Lidé si řeknou, že dvoukilový pes nikoho neohrozí. Jenže pak vznikne problém s nadměrným štěkáním, neposlušností nebo přehnanou dominancí. Malý pes totiž potřebuje stejná pravidla jako velký.
Co potřebuješ od svého člověka, aby vám to fungovalo?
Pozornost, trpělivost a trochu humoru. Pomeranian je pes, který chce být součástí života rodiny. Když se mnou člověk komunikuje, hraje si se mnou a věnuje mi čas, vztah funguje skvěle.
Péče a zdraví pomeraniana
Jak náročná je péče o tebe v běžném životě?
Největší péče se týká srsti. Hustá dvojitá srst pomeraniana potřebuje pravidelné kartáčování, ideálně několikrát týdně. Jinak se může zacuchat a vytvořit chuchvalce. Dobrá zpráva je, že se moje srst obvykle nestříhá úplně nakrátko. Stačí pravidelná údržba a občasná návštěva salonu.
Máš nějaké typické zdravotní slabiny?
Ano, několik. U pomeranianů se občas objevují problémy s kolenním kloubem, takzvaná luxace pately. Dále se mohou objevit potíže se zuby, protože malá plemena mají často stěsnaný chrup. U některých jedinců se také může objevit alopecie, tedy ztráta srsti v určitých oblastech.
Jak vypadá ideální den s tebou?
Ráno krátká procházka, potom snídaně a trochu her. Přes den rád odpočívám někde poblíž svého člověka. Odpoledne další procházka a trochu tréninku nebo her. Večer se rád stočím na gauči. Ano, hlídací špic dokáže být také docela dobrý gaučový pes.
Co majitele obvykle překvapí až po pořízení?
Jak hlasitý dokážu být. Spousta lidí čeká tichého malého psa. Jenže pomeranian má silný hlas a rád ho používá. Druhé překvapení bývá moje energie. Přestože jsem malý, pořád mám chuť něco dělat.
Pokud bys měl dát jednu upřímnou radu budoucímu majiteli, jak by zněla?
Nepodceňujte mě. Nejsem dekorace. Jsem skutečný pes se silnou povahou. Když mě budete brát vážně, vychováte skvělého společníka.
Specifické otázky pro plemeno pomeranian
Proč je tvoje srst tak načechraná?
Může za to hustá dvojitá srst. Podsada je velmi jemná a hustá, zatímco krycí srst je delší a odstává od těla. Díky tomu vzniká typický kulatý vzhled pomeraniana.
Je pravda, že pomeranian byl oblíbený u královských rodin?
Ano. Velkou roli sehrála britská královna Viktorie v 19. století. Chovala pomeraniany a aktivně podporovala jejich chov. Právě v té době se plemeno začalo zmenšovat a získalo dnešní podobu.
Proč tak rád štěkáš?
Protože jsem špic a hlídač. Mám silný instinkt upozorňovat na vše, co se kolem děje. Když mě člověk dobře vychová, naučím se štěkat jen tehdy, když to dává smysl. Jenže úplné ticho ode mě čekat nemůžete. Já prostě rád komentuju svět kolem sebe.
