Na naše interview, jehož cílem je představit toto plemeno, dorazil pes, kterého si s žádným jiným nespletete. Peruánský naháč zaujal už při příchodu svou elegantní postavou, hladkou kůží a sebevědomým výrazem, jako by věděl, že je živou památkou starou tisíce let. Dnes nám poví, jaké opravdu je žít s jedním z nejstarších psích plemen na světě, bez předsudků a bez svetru. Tedy většinou.

Základní charakteristika plemene

Výška	25 až 65 cm (podle velikostní varianty)
Hmotnost	4 až 25 kg
Délka života	12 až 15 let
Povaha	inteligentní, oddaný, citlivý, klidný, ostražitý
Náročnost péče	střední
Náročnost pohybu	střední
Hlučnost	nízká až střední
Vhodnost do bytu	ano
Vztah k dětem	spíše ano

Rozhovor s peruánským naháčem

Kdo vlastně jsem

Kdo jsi a odkud pocházíš?

Jsem peruánský naháč, jedno z nejstarších psích plemen na světě. Moji předci žili na území dnešního Peru už dávno před příchodem Inků. Archeologové našli moje vyobrazení na keramice staré více než dva tisíce let. V Peru mě dodnes považují za národní kulturní dědictví. Ne každý pes se může pochlubit vlastní historií v muzeu.

Jak bys sám sebe popsal jednou větou?

Jsem elegantní, citlivý a věrný pes, který nepotřebuje kožich, aby zahřál srdce svého člověka.

K čemu jsi byl původně vyšlechtěn?

Nevznikl jsem jako specialista na jednu jedinou práci. V dávných civilizacích jsem hlídal obydlí, dělal společnost lidem a pomáhal lovit drobnou zvěř. Měl jsem také výjimečné postavení díky své neobvyklé podobě. Mnoho kultur věřilo, že moje tělesné teplo pomáhá při bolestech kloubů nebo revmatismu. Lékař nejsem, ale posloužil jsem jako velmi příjemná nahřívací podložka.

Co je na tobě nejvíc typické?

Samozřejmě moje holá kůže. Přesto nejsem úplně bez srsti. Na hlavě, ocase nebo tlapkách často nosím jemné chomáčky chlupů. Zajímavé je, že existuje i osrstěná varianta peruánského naháče. Ta se rodí ve stejných vrzích a je plnohodnotnou součástí plemene.

Jaký je největší mýtus, který o tobě koluje?

Že jsem křehký jako porcelánová váza. Ve skutečnosti jsem atletický, rychlý a překvapivě odolný pes. Jen moje kůže potřebuje trochu jinou péči než srst jiných plemen. Také se často říká, že jsem vhodný pro každého alergika. Pravda je složitější. Nemám téměř žádnou srst, ale alergie většinou způsobují bílkoviny ve slinách a kožních buňkách. Některým alergikům vyhovuji, jiným ne.

Povaha peruánského naháče

Jak reaguješ na cizí lidi?

Nejsem typ psa, který skočí každému kolemjdoucímu do náruče. K cizím lidem bývám zdrženlivý a nejprve si je prohlédnu. Jakmile pochopím, že nepředstavují hrozbu, dokážu být přátelský. Nepotřebuji se ale seznamovat s každým člověkem v parku.

Jak vycházíš s dětmi?

K dětem jsem obvykle laskavý, pokud se ke mně chovají ohleduplně. Nejlépe si rozumím s dětmi, které už chápou, že pes není plyšová hračka. Kvůli citlivé kůži nemám rád hrubé zacházení.

Jak snášíš jiné psy a zvířata?

Při správné socializaci vycházím dobře s jinými psy. S drobnými zvířaty záleží na konkrétním jedinci a na tom, jak jsem vyrůstal. Lovecký instinkt ve mně stále trochu zůstal, takže seznamování s králíkem nebo morčetem chce rozum a trpělivost.

Jsi spíš klidný, nebo plný energie?

Doma jsem příjemně klidný společník. Venku ale rád běhám, objevuji nové pachy a užívám si pohyb. Nejsem hyperaktivní, ale gaučový polštář ze mě také nebude. Tedy pokud zrovna není venku deset stupňů pod nulou.

Umíš být tvrdohlavý?

Ano. Inteligence totiž občas znamená, že si věci rád promyslím po svém. Když mi něco nedává smysl nebo se mnou někdo jedná hrubě, nadšení ze spolupráce rychle zmizí.

Život s peruánským naháčem

Hodíš se do bytu, nebo potřebuješ dům se zahradou?

Do bytu se hodím výborně. Nevyžaduji obrovský prostor, ale potřebuji pravidelné procházky a kontakt se svou rodinou. Zahrada je příjemný bonus, nikoliv podmínka.

Kolik pohybu denně opravdu potřebuješ?

Přibližně jednu až dvě hodiny aktivního pohybu podle věku a velikosti. Rád chodím na delší procházky, zvládnu turistiku i psí sporty, ale stejně rád večer zalehnu na gauč pod deku.

Co se stane, když se nudíš?

Začnu si hledat vlastní zábavu. Může to být přemisťování věcí, okusování předmětů nebo vymýšlení činností, které se majiteli většinou nelíbí. Přitom stačí zaměstnat moji hlavu.

Jak zvládáš samotu?

Nemiluji ji. Silně se vážu na svou rodinu a dlouhé hodiny o samotě mi nesvědčí. Pokud mě od štěněte naučíte být chvíli sám, zvládnu to. Osm hodin každý pracovní den ale není můj vysněný život.

Pro koho je peruánský naháč vhodný

S kým bys chtěl sdílet společný život?

Pro člověka nebo rodinu, kteří hledají inteligentního, citlivého a poměrně klidného psa. Hodím se k lidem, kteří chtějí aktivního společníka domů i na výlety a zároveň respektují, že nejsem extrovert na každou návštěvu.

Pro koho se naopak vůbec nehodíš?

Pro někoho, kdo hledá venkovního psa na zahradu po celý rok. Také nejsem vhodný pro lidi, kteří chtějí psa bez jakékoli péče jen proto, že nemá srst. Bez chlupů totiž neznamená bez starostí.

Výchova a výcvik

Jak náročný jsi na výcvik?

Jsem chytrý a učím se rychle. Nejlepší výsledky přináší pozitivní motivace, trpělivost a důslednost. Tvrdé metody u mě nefungují.

Co na tebe při výchově funguje nejlépe?

Pochvala, odměny a klidný přístup. Když si se svým člověkem vytvořím dobrý vztah, udělám pro něj skoro všechno. Když na mě někdo křičí, přepnu se do režimu kamenné sochy.

Jaké chyby lidé při soužití s tebou nejčastěji dělají?

Podceňují péči o mou kůži. Zapomínají na ochranu před sluncem nebo zimou. Také si myslí, že když nemám srst, nepotřebuji žádnou péči. Ve skutečnosti je potřeba kůži pravidelně kontrolovat, čistit a podle potřeby hydratovat.

Co potřebuješ od svého člověka, aby vám to fungovalo?

Blízkost, respekt a pravidelný režim. Nejsem pes, který chce být ozdobou obýváku. Chci být součástí rodiny.

Péče a zdraví

Jak náročná je péče o tebe v běžném životě?

Nemám srst, takže odpadá pravidelné česání. Zato moje kůže potřebuje pravidelnou péči. V létě chránit před silným sluncem, v zimě před chladem. Občas se objeví suchá místa nebo drobné nečistoty, které je potřeba řešit šetrnou kosmetikou.

Máš nějaké typické zdravotní slabiny?

Gen pro bezsrstost souvisí také s chrupem. Mnoho peruánských naháčů má méně zubů než jiná plemena nebo jim některé zuby vůbec nenarostou. Nejde o vadu jednotlivce, ale o typickou vlastnost plemene. Důležitá je proto pravidelná péče o zuby. Kromě toho je potřeba chránit kůži před spálením, poraněním a extrémními teplotami.

Jak vypadá ideální den s tebou?

Ranní procházka, trochu běhání, společný čas s rodinou, odpolední výlet nebo hra a večer pohodlné místo na gauči. Pokud přidáte měkkou deku, budu vás považovat za člověka s výborným životním vkusem.

Co majitele obvykle překvapí až po pořízení?

Jak moc jsem mazlivý. Lidé čekají exotickou raritu, ale doma objeví psa, který chce být co nejblíž své rodině. Druhé překvapení přichází v zimě. Najednou zjistí, že vybírají psovi oblečky se stejnou pečlivostí jako sobě bundu.

Pokud bys měl dát jednu upřímnou radu budoucímu majiteli, jak by zněla?

Nepořizuj si mě proto, že vypadám neobvykle. Pořiď si mě proto, že chceš citlivého, oddaného a inteligentního psa. Můj vzhled přitahuje pozornost, ale můj charakter rozhoduje o tom, jestli spolu prožijeme krásných patnáct let.

Specifické otázky pro peruánského naháče

Život bez srsti

Vadí ti slunce a zima víc než jiným psům?

Ano. Silné letní slunce může moji kůži spálit a v zimě se bez oblečku často neobejdu. Rozumný majitel sleduje počasí stejně pozorně jako před vlastní túrou.

Je pravda, že téměř nelínáš?

Ano. Protože většina z nás nemá srst, doma nenajdete chomáče chlupů na každém koberci. To ale neznamená, že odpadá péče o kůži nebo pravidelná hygiena.

Jaké to je být jedním z nejstarších psích plemen na světě?

Je to příjemný pocit. Když někdo říká, že jsem módní výstřelek, stačí si vzpomenout, že moji předci pobíhali po Peru dávno před vznikem většiny dnešních plemen. Trendy přicházejí a odcházejí. Já jsem tu už několik tisíc let.