Přijdete domů, otevřete dveře a na zemi leží kus dřeva, který ještě ráno patřil k noze stolu. Vedle toho sedí pes, tváří se spokojeně a vůbec nechápe, proč na něj zíráte. Kousání nábytku patří mezi nejčastější problémy, které majitelé psů řeší. A zároveň patří mezi ty, které dokážou během pár týdnů proměnit nový byt v improvizovanou dílnu.
Na první pohled to může vypadat jako naschvál. Mnoho lidí má pocit, že pes nábytek ničí proto, že se zlobí nebo se chce pomstít za samotu. Ve skutečnosti ale většina psů nic takového neřeší. Pes jednoduše reaguje na své potřeby a na prostředí, ve kterém žije.
Právě proto je dobré vědět, že kousání nábytku u psa má téměř vždy konkrétní příčinu. Někdy jde o nudu, jindy o stres nebo přirozenou potřebu něco okusovat. Jakmile člověk pochopí, co psa ke kousání vede, začne se problém řešit mnohem snadněji.
Dobrá zpráva navíc je, že kousání nábytku se ve většině domácností dá výrazně omezit. Nejde o žádný zázračný trik, ale spíše o kombinaci několika jednoduchých změn v každodenním režimu psa.
Proč se to děje
Aby se dalo kousání nábytku řešit, je nejdřív potřeba pochopit jeho příčiny. Pes totiž nábytek nekouše bez důvodu. Ve skutečnosti většinou reaguje na přirozené potřeby nebo na konkrétní situaci doma.
Začněme tím nejzákladnějším. Psi mají přirozenou potřebu kousat. Tlamou zkoumají svět podobně, jako lidé rukama. Některé materiály je navíc přitahují víc než jiné. Dřevo, látka nebo pěna z čalounění mají strukturu, která je pro psa zajímavá a příjemná na okusování.
U štěňat je tato potřeba ještě výraznější. Mezi třetím a šestým měsícem věku probíhá výměna zubů. Dásně jsou citlivé a štěně hledá něco, co může kousat. Pokud nemá vhodnou alternativu, často skončí právě u nábytku.
Další velmi častou příčinou bývá nuda. Pes, který tráví většinu dne bez podnětů, si začne hledat zábavu sám. Byt přitom nabízí spoustu možností. Noha stolu, roh gauče nebo dřevěná lišta na zdi se rychle promění v zajímavý projekt na dlouhé minuty. Někdy však hraje roli také stres. Někteří psi začnou ničit věci ve chvíli, kdy zůstanou sami doma. V takové situaci nejde jen o nudu, ale o způsob, jak se pes snaží vyrovnat s napětím. Kousání mu pomáhá stres uvolnit.
Určitou roli může hrát i věk a plemeno. Mladí psi mají obecně více energie a silnější potřebu něco dělat. Aktivní pracovní nebo lovecká plemena navíc potřebují více mentální stimulace. Pokud ji nedostanou, mohou si energii vybít právě na nábytku.
Velký vliv má také samotné prostředí. Jestliže pes nemá vlastní hračky nebo předměty určené ke kousání, sáhne po tom, co má nejblíž. A nábytek je v mnoha domácnostech jednoduše nejdostupnější.
Jak problém řešit krok za krokem
Jakmile člověk pochopí příčinu, začne se kousání nábytku u psa řešit mnohem snadněji. V praxi většinou pomáhá kombinace několika jednoduchých opatření. Začněme tím nejdůležitějším. Pes potřebuje něco kousat. Proto první krok není zákaz, ale nabídka správné alternativy. Žvýkací hračky, přírodní pamlsky na okusování nebo pevné gumové hračky dokážou psovi tuto potřebu uspokojit.
Důležité však je, aby byly pro psa opravdu zajímavé. Pokud má pes k dispozici nezajímavou hračku a vedle ní pohodlný gauč, výsledek bývá předvídatelný. Kromě toho pomáhá zaměstnat psí hlavu. Mnoho majitelů řeší kousání nábytku tím, že prodlouží procházky. Pohyb je sice důležitý, ale často nestačí. Pes potřebuje také mentální stimulaci.
Hledání pamlsků, krátké tréninkové hry nebo jednoduché hlavolamy dokážou psa unavit mnohem efektivněji než další kilometr chůze. Pes, který řeší úkoly a pracuje hlavou, má mnohem menší potřebu ničit byt.
Dalším krokem může být úprava prostředí. Platí jednoduché pravidlo: pokud nechcete, aby pes něco kousal, nemělo by to být snadno dostupné. U štěňat proto často pomáhá dočasné omezení prostoru. Ohrádka nebo bezpečná zóna dokáže předejít mnoha problémům.
Když pes začne okusovat nábytek a vy jste u toho, je dobré reagovat okamžitě, ale klidně. Místo křiku psa jednoduše přesměrujte na vhodnou věc. Nabídněte mu hračku nebo žvýkací předmět. Postupně tak vzniká nový návyk. Pes začne chápat, že určité věci kousat může a jiné ne.
Nejčastější chyby majitelů
Mnoho majitelů se snaží kousání nábytku vyřešit rychle. Jenže některé reakce problém spíš zhorší. První častou chybou je trestání psa po návratu domů. Majitel přijde, najde rozkousaný gauč a psa okřikne. Pes si však trest nespojí s tím, co udělal před hodinou. Místo toho si spojí nepříjemnou situaci s příchodem majitele.
Další častou chybou bývá nedostatek podnětů. Pes, který nemá dost aktivit, si vytvoří vlastní zábavu. Nábytek pak představuje snadno dostupný objekt.
Někteří majitelé také dávají psovi příliš mnoho volnosti příliš brzy. Mladý pes, který má okamžitě přístup do celého bytu, se rychle dostane k věcem, které ho lákají. Problémem mohou být i nevhodné hračky. Některé psy baví měkké materiály, jiné preferují tvrdé gumové hračky. Pokud majitel netrefí správný typ, pes o hračky ztratí zájem.
A nakonec se často objevuje nedůslednost. Jeden den pes okusuje nábytek a nic se nestane. Druhý den ho majitel okřikne. Třetí den mu nabídne jinou hračku. Pro psa je takový systém těžko čitelný.
Psi se přitom nejlépe učí z jasných a opakujících se pravidel.
Kdy vyhledat odborníka
Ve většině domácností se kousání nábytku postupně zlepší, jakmile pes dostane více aktivit a vhodné věci na okusování. Někdy se však problém vrací nebo dokonce zhoršuje. Typickým případem je situace, kdy pes ničí věci pouze ve chvíli, kdy zůstane sám doma. V takovém případě může jít o separační úzkost.
Pes v takové situaci prožívá stres a kousáním nábytku se snaží napětí uvolnit. Řešení pak vyžaduje systematický trénink a často i pomoc odborníka. Zkušený trenér nebo psí behaviorista dokáže rychleji odhalit příčinu problému a navrhnout konkrétní postup. V mnoha případech stačí několik konzultací, aby se situace začala zlepšovat.
Když pes objeví nábytek jako hračku
Kousání nábytku dokáže majitele rychle vyčerpat. Člověk může mít pocit, že pes ničí věci schválně. Ve skutečnosti však většina psů pouze reaguje na své potřeby a na prostředí, ve kterém žije. Jakmile pes dostane více podnětů, vhodné věci na kousání a jasná pravidla, situace se obvykle začne zlepšovat. Změna sice nepřijde přes noc, ale postupně se vytvoří nový návyk.
A nakonec platí ještě jedna věc. Mnoho psů z období intenzivního kousání jednoduše vyroste. Některý gauč to možná odnese, ale dobrý vztah mezi psem a majitelem za tu námahu většinou stojí.
