Psí exkrement na chodníku, vzorek do laboratoře a pokuta pro majitele. V italském Jižním Tyrolsku přišli s nápadem, jak pomocí DNA vypátrat pejskaře, kteří po svých psech neuklízejí. Jenže systém narazil na realitu. Většina majitelů své psy otestovat nenechala a celý projekt se ukázal jako příliš komplikovaný. Teď chtějí politici povinné testy zrušit. Těm, kteří za ně zaplatili, plánují vrátit až 65 eur.
Kdo někdy šlápl na chodníku do psího exkrementu, nejspíš by ocenil možnost zjistit, komu patří. V Jižním Tyrolsku se rozhodli, že odpověď poskytne genetika.
Tamní politici v roce 2019 schválili povinnou registraci DNA všech psů. Každý měl mít svůj genetický profil v centrální databázi. Pokud by pak někdo nechal po svém psovi nepořádek na ulici, stačilo by odebrat vzorek, poslat ho do laboratoře a najít shodu.
Majitel by následně dostal pokutu. A města by měla konečně nástroj, jak postihovat lidi, kteří se spoléhají na to, že je při venčení nikdo nevidí.
Na papíře to vypadalo jednoduše. V praxi už podstatně méně.
DNA odevzdala jen třetina psů
Podle údajů zveřejněných jihotyrolskými médii mělo na konci roku 2025 genetický profil pouze 11 876 z celkových 38 135 evidovaných psů. Přibližně dvě třetiny tak v databázi chyběly.
Úřady přitom termíny opakovaně posouvaly a snažily se majitele k testování přimět.
Problém nebyl jen v jejich neochotě. Celý systém vyžadoval odběr vzorku u veterináře, laboratorní analýzu a správu databáze. A pokud chtěly úřady skutečně zjistit původ exkrementu na ulici, musely zaplatit další odběr a rozbor.
Navíc platil jednoduchý paradox: kdo svého psa otestovat nenechal, toho genetická databáze nemohla identifikovat.
Z nástroje proti nepořádným pejskařům se tak stala především povinnost pro ty, kteří pravidla dodržovali.
Zaplatili 65 eur. Teď je mohou dostat zpátky
Jihotyrolští poslanci proto 14. října 2026 předložili návrh zákona, který má povinné DNA testování ukončit. Místní média o něm informovala 17. října.
Návrh počítá nejen se zrušením povinnosti, ale také s odstraněním dosud uložených genetických údajů.
Majitelé, kteří za testování zaplatili, by navíc mohli požádat o vrácení až 65 eur za psa. To je v přepočtu přibližně 1 600 korun.
Region na kompenzace plánuje vyčlenit 845 tisíc eur, tedy více než 20 milionů korun.
Podle návrhu by o peníze mohli žádat také lidé, jejichž pes mezitím uhynul nebo změnil majitele. Žádosti by se podávaly do konce roku 2027.
Zákon ovšem zatím neplatí. K 20. říjnu 2026 se nachází v přípravné fázi a musí projít parlamentním výborem i hlasováním jihotyrolského zemského sněmu. Předkladatelé očekávají projednání na plénu v únoru 2027.
Po psech se bude uklízet dál
Kdo by se těšil, že s koncem genetických testů skončí také povinnost sbírat psí exkrementy, bude zklamaný.
Ta samozřejmě zůstává. Stejně jako možnost udělovat pokuty.
Jihotyrolské obce se tak budou muset spolehnout na běžné kontroly a obecní pravidla. DNA analýzy měly být dalším nástrojem, nikoli náhradou za odpovědnost majitelů.
Jižní Tyrolsko přitom v posledních letech zvažovalo i další opatření. Regionální vláda například plánovala zavést roční daň ze psů ve výši 100 eur. Uvažovalo se dokonce o poplatku pro turisty, kteří přijíždějí se svými psy. Od těchto plánů ale ustoupila.
Povinné DNA testování tak může být dalším projektem, který skončí dřív, než začne skutečně fungovat.
Jihotyrolský experiment přinesl přinejmenším jedno poznání: genetika sice dokáže určit, kterému psovi exkrement patří, ale mnohem složitější je přimět jeho majitele, aby se vůbec zapojil do systému.
A ještě jednodušší by samozřejmě bylo, kdyby po svém psovi rovnou uklidil.
